Objednala jsem si Koncept kontinua. Nečekala bych, že mě takhle filosoficky laděná knížka chytne. Uprostřed čtení si dělám přestávky, abych vstřebala, co jsem právě přečetla a napadá mě během toho spousta myšlenek.
Přemýšlela jsem, jak by to mohlo vypadat v praxi - nezaměřovat pozornost na dítě přímo, ale včlenit ho do svého každodenního života, aby získávalo zkušenosti o fungování světa prostřednictvím mě. Co všechno bych s ním dělala? A co všechno vlastně dělám teď, když tu miminko ještě není?
Najednou mi připadá hrozně absurdní jak žiju. Chodím do práce, abych vydělávala peníze, část kterých mi stejně jen leží na účtu a za zbytek nakupuju věci, které v podstatě nepotřebuju. Přemýšlím, jak naplnit přirozenou potřebu pohybu tím, že si půjdu zaplavat nebo se jen tak projít "někam" a jak svůj volný čas trávit smysluplně.
O kolik bych byla spokojenější, kdybych pracovala jen tolik, aby se tím pokryly nutné výdaje, kdybych zbytek času věnovala hospodaření, abychom pro jídlo nemuseli do obchodu, ale všechno bychom měli na zahradě a zdravé! Jak by to vyřešilo otázku pohybu i smysluplného trávení volného času. A miminko by u toho všeho mohlo v šátku asistovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat