Připravila jsem pro B. karty s fotkami různě se tvářících dětí. Když jsem popisovala, kdo je veselý, smutný atd., vůbec ji to nezajímalo, ale když jsem přidala situaci, kterou zná a umí si představit ("Holčička se směje, je veselá, když se houpe na houpačce moc vysoko." "Holčička se bojí kozla, má strach, že ji trkne."), od té doby si je chce prohlížet a povídat o nich pořád dokola. Taky se v různých situacích ptám, jak se cítí ona a popisuju, jak se cítím já, aby si začala víc uvědomovat pocity své i druhých.
Žádné komentáře:
Okomentovat